Kožlí – ruina ukrytá v lesích
Hrad Kožlí (vlastní ilustrace)
Pozoruhodný, a přitom málo známý hrad Kožlí je bezesporu nejdůležitějším dějištěm příběhu Královských intrik. Dnes už z něj bohužel mnoho nezbývá, ale z dochovaných zbytků se zdá, že ve své době mohl být skutečně pokrokovým hradem nabízejícím svým obyvatelům pohodlí i promyšlenou obranu. Hrad stával na ostrohu nad soutokem Janovického a Tisemského potoka v lesích na Benešovsku.
Gortyna: současná fotografie Kožlí (zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ko%C5%BEl%C3%AD_006.jpg)
Poprvé je hrad zmiňován roku 1318 v souvislosti se svým majitelem Ctiborem z Kožlí, který – jak píše August Sedláček v knize Hrady, zámky a tvrze Království českého – „se připomíná léta 1318 mezi těmi, kteří strojili nepokoje v zemi.“
Životně důležitá byla pro Kožlí ves Tisem, a to jednak z hospodářského, jednak z obranného hlediska, jak to v knize popisuje Ctibor z Kožlí panu Peškovi:
„V Tismi a u několika dalších chalup okolo mám celkem devět rybníků. U každého rybníka jsem usadil chalupníka, který ho hlídá. Kdokoliv by chtěl k hradu přijet s vojskem, musí tyto osady minout,“ vypočítával jsem mu. „Jakmile chalupník něco podobného zmerčí, vypustí rybník a ten se přes potok vlije do mých hradebních příkopů a zaplní je.“
Nutno dodat, že za svou zodpovědnou úlohu byli Tisemští osvobozeni až do 15. století od robotních povinností. Proč do 15. století? Protože někdy v druhé polovině 15. století Kožlí zaniká, prameny ale mlčí o tom jak – historikové uvažují, jednak o jeho dobytí neznámo kým, jednak o postupném chátrání vlivem špatného podloží. Hrad pak už nebyl nikdy obnoven. Do té doby se na něm vystřídali Kunrát z Kožlí, Petr z Pětichvost, Beneš Libún z Dubé, který se účastnil bitvy u Lipan (1434) na panské straně, a jeho synové byli Jan Libún z Dubé a Beneš Libún z Dubé.
J. Rychter: Kožlí na konci 19. století
Kožlí bylo pravděpodobně prvním hradem v Českém království, který se pyšnil tehdy moderní dvoupalácovou dispozicí. Ta se stala během následujících desetiletí velmi módní. Podobně byly zřejmě vystavěny i třeba hrady Helfenburk, Ronov nebo Dívčí Kámen.
Další informace a obrazový materiál na:
http://www.castles.cz/hrad-kozli/
http://www.hrady-zriceniny.cz/f_kozli.htm
Ilustrace je zveřejněna pod licencí creative commons. 
Martin Picek
1. 6. 2018 at 20:32Dobrý den, s tou „promyšlenou obranou“ to doufám nemyslíte vážně? Kožlí má charakter gotického zámku a kromě šíjového příkopu je jeho opevnění spíše jen „kulisového“ charakteru. Tenké hradby bez náznaku aktivní obrany, velmi subtilní vstupní brána, lehce opevněné předhradí, toť vše. Rovněž předpoklad existence inundačního systému je věc diskutabilní :-).
A na hradě Kašperku bychom druhý palác hledali marně. Je tam pouze jeden, stejně jako na Radyni.
admin
19. 8. 2018 at 9:33Dobrý den, děkuji za oponenturu a upřesnění, výtky jsem částečně zohlednila v textu. Dispozice hradů je trochu ošemetné téma – přece jen jde o abstrakní kategorii a někdy se názory odborníků u jednotlivých hradů rozcházejí nebo v čase mění, ale je pravda, že prve zmiňovaný Kašperk asi skutečně definici dvou více méně rovnocenných paláců nesplňuje (myslím, že jsem při psaní článku vycházela z Herouta).
Emma